Jaroslav Turánek: Očekávám zastavení očkování mRNA vakcínami

,

Přední český vakcinolog, imunolog a farmakolog prof. RNDr. Jaroslav Turánek, CSc. DSc. vystoupil 4. března 2022 na odborné konferenci pro lékařskou veřejnost se svým příspěvkem „Genetické vakcíny proti covid-19: mechanismy potenciálních vedlejších účinků“. Ve své prezentaci upozornil především na rozdíly ve složení jednotlivých šarží od jednotlivých výrobců vakcín, nestabilitu mRNA a prokazatelné pronikání vakcíny z místa vpichu do různých orgánů a žláz s vnitřní sekrecí. Zmínil také novou švédskou studii, která dle jeho názoru zasadí očkování mRNA vakcínami „smrtenou ránu“.

Jaroslav Turánek, autor a spoluautor 105 vědeckých prací publikovaných v respektovaných impaktovaných časopisech, se věnuje rozvoji imunofarmakologie a imunoterapie v oblasti rekombinantních a genetických vakcín. Součástí jeho profesního zájmu je také fyzikální chemie nanosystémů a nanotechnologie pro medicínské aplikace. Zejména v oblasti moderních rekombinantních vakcín, molekulárních adjuvans a biokompatibilních nanosystémů pro cílení léčiv patří v České republice k průkopníkům.

Turánek se již dříve v rozhlasovém pořadu Martiny Kociánové vyjádřil, že kationické lipidy, které jsou součástí vakcín, jsou toxické a mohou způsobovat poškození nervů. Ve svém vystoupení na konferenci v pražském hotelu Don Giovanni ukázal polydisperzitu mRNA vakcín formulovaných jako lipidní nanočástice obsahující lipoplexy kationických lipidů a mRNA. Polydisperzita, neboli rozdílnost ve velikosti jednotlivých nanočástic ve vzorku, je parametrem, který ovlivňuje distribuci mRNA vakcíny v našem těle. Nanočástice malých rozměrů pronikají fenestracemi entotelií krevních kapilár do tkání ledvin, jater, sleziny a také do žláz s vnitřní sekrecí. Ve všech těchto částech lidského těla může dojít k expresi spike proteinu, který vykazuje  mnoho toxických vlastností, které korespondují s pozorovanými závažnými vedlejšími účinky mRNA vakcín. Serveru Reportéři poskytl Jaroslav Turánek k tématu exkluzivní rozhovor.

Pane profesore, vy jste s vašimi kolegy pomocí moderních metod měřili velikosti lipidních nanočástic hned několika vzorků mRNA a virových vektorových vakcín proti covid-19. Od kterých výrobců jste měli k dispozici vzorky?

Měli jsme k dispozici vakcíny od společností Johnson & JohnsonAstra ZenecaModerna a také dvě šarže vakcín od společnosti Pfizer. Chtěli jsme se na vlastní oči přesvědčit, jak složení vakcín vypadá a zda odpovídá deklarovanému složení od výrobců. Současně jsme tak otestovali schopnosti jednoho z našich unikátních přístrojů, který máme k dispozici jako jediní v České republice.

Měřením jsme zjistili, že polydisperzita nanolidpidních částic, v nichž je mRNA obsažena, je poměrně vysoká. Vakcíny obsahují částice v rozsahu velikostí 20 až  200 nm. Velmi malé nanočástice o rozměrech 20-70 nm jsou schopné rychle penetrovat extracelulární matricí a dosáhnout ústí lymfatických kapilár, dostat se do mizních uzlin a dále až do krevního řečiště. Tak se stává původně intramuskulární vakcinace vakcinací intravenózní, což představuje další problém. U těchto malých částic bude také nutná další analýza, kdy pomocí speciálního přístroje rozseparujeme, neboli roztřídíme částice různých velikostí, a podíváme se, zda je i v těch nejmenších z nich vůbec obsažena mRNA a zda je nepoškozená.

Během svého vystoupení na této konferenci jste mimo jiné zmínil novou švédskou studii, která prokázala, že mRNA skutečně proniká do lidské DNA, což byla hypotéza, kterou zpočátku mnoho oficiálních institucí i malých fack-checkingových firem kategoricky popíralo. Vyjádřil jste se, že se domníváte, že právě tento objev zasadí očkování mRNA vakcínami smrtelnou ránu. Proč si to myslíte?

Zkoumáním a vývojem DNA vakcín se zabývám s kolegy na Universitě Palackého v Olomouci už od poloviny devadesátých let. Tehdy to byl velký boom a do vývoje DNA vakcín se investovaly miliardy dolarů. Poté ale celý vývoj zastavilo právě zjištění, že by se mohly zabudovávat do lidské DNA, a to s nepředvídatelnými účinky. MRNA vakcíny se začaly studovat právě proto, že by neměly mít schopnost integrovat se do lidského genomu cestou přepisu nesené informace do DNA.

Nové studie ukázaly,  že k přepisu do DNA existuje mechanismus na bázi endogenních reverzních transkriptáz. Nejnovější studie švédských vědců prokázala na in vitro modelu jaterních buněk, že se mRNA z vakcín přepisuje endogenní reverzní transkriprázou do DNA a zabudovává se velmi rychle do genomu jaterních buněk. Je tedy evidentní, že tento mechanismus reálně funguje. Nakolik se uplatní v  živém organismu, tedy in vivo, se zatím neví, ale už samotný jeho průkaz na  in vitro modelu představuje zásadní problém z hlediska bezpečnosti mRNA vakcín. Pokud se něco takového v lidském organismu děje, žádná solidní léková agentura takovouto vakcínu nadále nemůže nepovolit k použití a nařízení povinné vakcinace takovými vakcínami prostě nepřichází v úvahu.

Znamenalo by to tedy konec používání mRNA vakcín?

Úplný konec používání mRNA vakcín to neznamená, protože je možné, že se vyvine takový RNA konstrukt, který nebude moci být přepsán a zabudován do DNA. Ale v současné době ve světě žádný takový konstrukt pro genetické vakcíny zřejmě neexistuje. Mechanismy přepisu mRNA genetické vakcíny do  lidské DNA vyžadují další léta studií, než se prokáže, že máme opravdu bezpečnou mRNA vakcínu, která se do naší DNA přepsat neumí.

Očekáváte tedy konec očkování aktuálními mRNA vakcínami?

Ano. Přece nebudete s takovouto nejistotou o bezpečnosti vakcíny provádět celoplošné vakcinační kampaně. Nikdo solidní by toto neudělal. Čímž nechci říct, že celá technologie mRNA by se měla zavrhnout. Považuji ji za velice zajímavou. Ale jak už jsem říkal v přednášce na této konferenci, v současné době není mRNA technologie ještě zralá na to, aby se použila na plošné vakcinace, a to obzvláště ne u dětí a lidí v reprodukčním věku. To považuji za zvrácenost a myslím si, že by za to někdo měl nést zodpovědnost, ne jen morální.

Autor: redakce
Zvláštní poděkování: svedomi-naroda.cz