OSN vybízí k rychlejší digitalizaci a lepší kontrole dezinformací

,

Vedení OSN ve zprávě zdůrazňuje, že je zapotřebí co nejrychlejší plná digitalizace zbývajících 2,7 miliardy obyvatel na planetě. Vlády by se měly také více angažovat v potírání dezinformací.

V květnu letošního roku po téměř čtyřleté práci zveřejnila Organizace spojených národů (OSN) zprávu, která se jmenuje „Globální digitální pakt: otevřená, svobodná a bezpečná digitální budoucnost pro všechny„.

V prvních několika větách zpráva prozrazuje, že návrhy obsažené v ní by měly být schváleny a přijaty světovými vládami na Summitu budoucnosti (The Summit of the Future) v září 2024. Dále zpráva zdůrazňuje skutečnost, že všechny politiky uvedené v ní mají napomoci dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN. Cíle udržitelného rozvoje jsou souborem 17 milníků, které má každá země splnit do roku 2030.

Kontroverzní návrhy OSN

Vedení OSN ve zprávě zdůrazňuje, že je zapotřebí co nejrychlejší plná digitalizace zbývajících 2,7 miliardy obyvatel na planetě. Zpráva konstatuje, že „iniciativy na straně nabídky k digitální transformaci zaměřené na člověka nestačí“ a sděluje, že „poptávku je třeba podpořit poskytováním digitálních veřejných statků a služeb, které jsou pro lidi a komunity důležité“.

Zpráva sděluje, že právě zde může hrát roli veřejný sektor a digitální přístup k veřejným službám. Do tohoto seznamu zahrnuje kromě zdravotních služeb zpráva také „školy a kulturní služby“.

Propojení digitálních ID s bankovními účty

Zpráva pak mimo jiné prezentuje výzvu k posílení mezinárodní spolupráce v kontrole digitálních technologií včetně umělé inteligence a kryptoměn a k propojení digitálních ID s bankovními účty nebo účty mobilních peněz.

Odborníci na ochranu soukromí a lidských práv však již několik měsíců upozorňují, že v případě Evropské peněženky digitální identity (EUDI) by mohlo vést používání digitálních ID spojených s finančními účty k centralizaci osobních a finančních informací a mohlo by tak vzniknout jediné místo selhání, kde by narušení mohlo vést k odhalení značného množství citlivých informací. To by potenciálně mohlo umožnit sledování transakcí provedených prostřednictvím těchto propojených účtů, v závislosti na specifikách zavedeného systému.

Potírání dezinformací

Poté zpráva přechází k tématu bezpečnosti na internetu a tvrdí, že „otevřené, bezpečné a spolehlivé používání internetu“ se nám vzdaluje, a to možná natrvalo. Jako příčinu označuje dezinformace a nenávistné projevy. Uznává, že některé země přijaly opatření k cenzuře internetu, ale to podle zprávy OSN nestačí. Vlády by se údajně měly více angažovat, a to jak na internetu, tak v reálném světě, a tyto projevy potírat.

Sdílení dat

OSN vyzývá veřejný i soukromý sektor, aby zpřístupnily všechny své údaje, aby OSN mohla sledovat, jak blízko jsou země k naplnění cílů udržitelného rozvoje. Sděluje, že OSN se snaží vyhodnotit, zda země dosáhly 41 % cílů udržitelného rozvoje v souladu s datem 2030.

Dále je v dokumentu pasáž týkající se rozdělení dat, která prezentuje myšlenku, že by se rozvojové země mohly stát pouhými poskytovateli nezpracovaných dat. Dokument také upozorňuje na rostoucí nerovnost v důsledku digitálního pokroku, ale neposkytuje jasná řešení, kromě řešení, která zahrnují větší zásahy států.


Mohlo by vás zajímat: